Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Linear regression model with autocorrelated residuals
Kostka, Ján ; Zichová, Jitka (vedoucí práce) ; Hudecová, Šárka (oponent)
Cieľom tejto práce je predstaviť postup pre analýzu lineárneho regresného modelu s autokorelovanými reziduami, ktorý je vhodný v prípade, keď sú pozorovania získané sledovaním veličín v čase. Pre reziduá predpokladáme lineárny model ARMA, prípadne ARIMA, čo rozširuje možnosti využitia. Analýza takýchto regresných modelov zahŕňa detekciu autokorelovanosti a s tým súvisiace testy nekorelovanosti reziduí, detekciu stacionarity s testom jednotkového koreňa, ďalej identifikáciu modelu pre reziduá a odhad všetkých parametrov regresného modelu metódou maximálnej vierohodnosti.
Vybrané testy jednotkových kořenů v časových řadách
Fedorová, Darina ; Arltová, Markéta (vedoucí práce) ; Hindls, Richard (oponent)
V diplomové práci je kladen důraz na ověřování stacionarity časových řad prostřednictvím testů jednotkových kořenů, jejichž nejčastější podoby a modifikace jsou popsány v teoretické části této práce. Jedná se především o testy Dickeyho a Fullera, Phillipse a Perrona a KPSS test, dále pak jejich modifikace v podobě ERS, Ng a Perronova a Leybournova a McCabova testu. Současně je uveden HEGY test pro případ sezonních časových řad, Perronův test pro časové řady obsahující strukturální změnu a postup testování stacionarity v případě vícenásobných jednotkových kořenů. V praktické části jsou pomocí softwaru R simulovány umělé časové řady procesem AR(1) a na nich provedeny vybrané testy, srovnána jejich síla a uvedena doporučení, které testy a za jakých podmínek je vhodné použít pro testování časových řad na přítomnost jednotkového kořene.
Přirozená míra nezaměstnanosti, nebo hystereze? Případ České republiky
Bechný, Jakub ; Potužák, Pavel (vedoucí práce) ; Kadeřábková, Božena (oponent)
Cílem této práce je s pomocí testů stacionarity a jednotkového kořene empiricky testovat, zda se trh práce České republiky vyvíjí v souladu s teorií přirozené míry nezaměstnanosti, nebo hystereze. Při zohlednění strukturální změny ve 2. polovině 90. let docházím k závěru, že hystereze se na celorepublikové úrovni projevuje pouze v nezaměstnanosti. Data o míře zaměstnanosti již hysterezi neindikují. Testy nezaměstnanosti na úrovni jednotlivých krajů pak ukazují, že přechodné šoky mají permanentní účinky jen v polovině z nich.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.